Předměty na FITu jsou nastaveny nějakým šíleným algoritmem. Například těžké předměty jsou za méně kreditů a naopak, naštěstí tomu tak není vždy. Nejhorší je, že můžete opakovat předmět jenom jednou, pak se proletíte a půjdete od prváku.
V prvním semestru jsme měli tohle to(ukázka z informačního systému FITu):
Asemblery: V tomto předmětu je podstatné rozdělení do několika skupin. První skupina lidí je ta, která si na cvičení vědomě zvolila někoho jiného než doktoranta Smrčku, cvičení mají za plný počet, půlsemestrální zkoušku nějak napíšou a semestrální taky. Druhá skupina lidí je ta, kteří si nevědomky pana Smrčku zvolili, tlučou se do hlavy, ale asembler odvykládají i při probuzení z REM fáze spánku. Nějaké body ze cvičení taky mají a je dost možné, že projdou. Nejvíce zajímavá je skupina lidí, kteří si doktoranta Smrčku zvolí vědomě a na cvičení se těší. To se vážení a milí přátelé musíme omezit na skupinu lidí, pro které je škola i přítelem a nemám k tomu co dodat.
Diskrétní matematika: Peklo na zemi. Tohle odvětví matematiky je pro mě vcelku nezajímavé. Ale takových je více věcí..
Teorie obvodů: Tento předmět zůstává na FITu z dob, kdy byl spojen ještě s elektrotechnickou fakultou. Ve své podstatě jsme se toho moc neučili, ale máme základní přehled. Co je napětí, proud, impodance a jak se počítají různé obvody. Pro nás z elektro-průmyslovky to je opakování.
Na přednášky z ITO se ale vyplatí chodit, pokud nechcete přijít o kulturní vložky pana Kunovského, ale to musíte zažít na vlastní kůži.
Úvod do softwarového inženýrství: Z tabulky je patrné, že jsem předmět opakoval, vyhořel jsem na projektu a jenom z vlastní blbost a to jsem ER-diagramy předtím dělal. Takže projekty dělat s plným nasazením.
Předmět je hodně zajímavý, ale obsahuje velké množství teorie. Skládá se z e-learningu za 5 bodů, projektu za 15(druhý rok jsem měl 20) a semestrální zkoušky. Od školného roku 2009/2010 jsou na semestrální zkoušky požadovány limity. Je to vcelku jednoduché. Limity mohou být na projekty nebo na zkoušky, ale součet všech "minim" nesmí být větší než 50 bodů. V IUS je zajímavý limit u zkoušky - 32 z 65. Pro lidi, kteří si pamatují doslovné definice to nic neznamená, ale pokud je v tom problém, definovat plno pojmů a postupů a nakreslit grafy atd. tak se učení na zkoušku protáhne na další termíny a budete rádi, když projdete.
IZP: Základy programování je předmět, do kterého se musíte těžce připravovat(doporučuji demo cvičení vedené Martínkem), pokud jste nikdy předtím neprogramovali v céčku. Nemyslím tím "Hello, World!", ale nějaký ten půlroček se tomu věnovat. Potom je důležité udělat projekty aspoň za nějaké body a je to v suchu. Z tabulky je vidět že mám E:), něco jako čtyřka. Na to, že jsem 2 roky předtím programoval v céčku celkem špatný výsledek, ale zase jsem se nemusel v ničem snažit a prošel jsem.
Druhý semestr:
Fyzika: Děs a hrůza, samé vzorce. Jediné štěstí je, že se písemky celkem opakují, takže se to dá nějak zvládnout.
Matematika: Doufejte, že budete v polovině, kterou bude mít pod palcem Hliněná, je super:) Budete brát parciální derivace a další takové srandy.
Návrh číslicových systémů: No... Doporučuju si sehnat staré písemky, desetkrát si je projít a projdete:) V projektu si poprvé zkusíte VHDL a nějaký stavový automat.
Operační systémy: Doteď mě straší ze spaní. Ještě je nemám za sebou:) 49 bodů.. To není moc pěkné, když za 49.5 už člověk projde:) Tento předmět se musí jet na maximum, hlavně projekty. Písemka bude letos(2010) obohacena minimem - 32 bodů ze 70:).. Fakt sranda!
Prvky počítačů: Vcelku jednoduché. Hlavně chodit na cvika a písemka nějak dopadne.
BAN3: Pokud chcete mít povinou angličtinu na bakalářském stupni hotovou, běžte rovnou do BAN4 a na BAN1 - BAN3 se úplně vykašlete. V prváku vás asi zaskočí rozřazovací test, stejně jako zaskočil mě.. Tak jenom pro informaci, výsledky toho testu jsou pro vás a to orientační. Kam se přihlásíte je na vás. To jsem bohužel předtím netušil:)
Skriptovací jazyky: Nebojte se a přihlašte se na ně. Je to vcelku jednoduché. Dělá se tam Python, Perl a Ruby.
